Stablecoiny jsou často vnímány jako bezpečný přístav ve světě kryptoměn, protože jejich hodnota je obvykle navázána na tradiční měny nebo jiná aktiva, jako jsou zlato či státní dluhopisy. Mají sloužit jako stabilní alternativa k volatilním kryptoměnám, jako je Bitcoin nebo Ethereum, a poskytovat investorům i obchodníkům jistotu, že jejich hodnota zůstane neměnná. Nicméně otázka, zda jsou skutečně stabilní, nebo zda jim hrozí náhlý pád, zůstává předmětem intenzivních diskusí.
Jedním z nejznámějších typů stablecoinů jsou fiatem kryté stablecoiny, mezi které patří například USDT (Tether), USDC (USD Coin) či BUSD (Binance USD). Tyto tokeny by měly být plně kryty reálnými rezervami, tedy dolary nebo jinými aktivy uloženými v bankách. Problém ovšem nastává, pokud emitenti nejsou dostatečně transparentní ohledně svých rezerv. Právě Tether byl mnohokrát obviňován z toho, že jeho krytí není stoprocentní, což vyvolalo obavy z potenciálního kolapsu v případě masového výběru prostředků.
Druhým typem jsou algoritmické stablecoiny, které nejsou přímo kryty reálnými aktivy, ale místo toho využívají chytré kontrakty a složité algoritmy, které upravují nabídku tokenů tak, aby jejich hodnota zůstala stabilní. Tento model se ukázal jako vysoce rizikový, což dokázal případ krachu TerraUSD (UST) v roce 2022. Když trh ztratil důvěru v algoritmus, hodnota stablecoinu se zhroutila a investoři přišli o miliardy dolarů. Tento kolaps ukázal, že pokud není stabilita podložena skutečnými aktivy, může se celý systém během několika dní zhroutit.
Rizika stablecoinů však nespočívají pouze v jejich krytí, ale také v regulační nejistotě. Státy a centrální banky si stále více uvědomují jejich potenciální dopady na finanční systém a hledají způsoby, jak je regulovat. Například americká Komise pro cenné papíry (SEC) a Evropská unie zavádějí přísnější pravidla pro emitenty stablecoinů, což může vést k omezení jejich používání nebo dokonce k zákazu některých typů těchto digitálních aktiv.
Přestože stablecoiny hrají klíčovou roli v kryptoměnovém ekosystému a umožňují rychlé a levné transakce bez volatility tradičních kryptoměn, otázka jejich skutečné stability zůstává otevřená. Krachy některých stablecoinů ukázaly, že ne všechny jsou tak bezpečné, jak se tváří, a že i u těch největších hráčů mohou existovat skryté slabiny. Proto je důležité, aby investoři před jejich používáním pečlivě zkoumali, jakým způsobem jsou kryté a zda jejich emitenti dodržují dostatečnou míru transparentnosti.
